Čestný doktorát – WikipedieZ Wikipedie,otevřené encyklopedie Skočit na: Navigace,Hledání
Čestný doktor ( lat.doctor honoris causa,zkratka dr.h.c.uváděná za jménem a oddělena od něj čárkou) je čestný akademický titul,který je udělován bez studia a skládání zkoušek.Často jej uděluje akademická instituce (nejčastěji univerzita či jiná vysoká škola ),kterou příslušná osobnost nestudovala ani na ní jinak nepůsobila – nemá tedy spojitost s formálně dosaženým studiem,respektive vzděláním ( kvalifikací ).Udělením titulu čestného doktora se většinou oceňují významné zásluhy určité osobnosti v určitém oboru vědy či umění,zásluhy o mír,určitý stát,rozvoj vztahů mezi státy,zásluhy na poli ochrany lidských práv,zásluhy,kterými daná osobnost dosáhla i zahraničního ohlasu apod.Udělení titulu může být provedeno slavnostním akademickým obřadem – promocí,titul bývá často udělen při příležitosti návštěvy instituce danou osobností.Dnes se tedy de facto jedná o uznání,určité ocenění zásluh dané osobnosti určitou institucí <.>
Některé instituce čestné tituly (honoris causa) – čestné doktoráty (ale třeba i čestné profesury atp.) – dokonce prodávají,resp.udělují je za stanovený finanční příspěvek pro danou instituci,[1] např.různé církve ve světě apod.; [2] formálně jej může udělovat kdokoliv komukoliv <.>
Zkratka dr.h.c.mult.(z lat.doctor honoris causa multiplex) znamená,že dotyčný je držitelem více čestných doktorátů.Například bývalý československý a český prezident XXXXXX XXXXX obdržel XX čestných doktorátů.[X]
Obsah
Jediná v minulosti[ kdy? ] kodifikovaná forma zápisu zkratky tohoto titulu je dr.h.c.(tedy s malým d a s mezerami po dr.i h.),pokračuje-li věta dále,píše se za tímto titulem čárka,jelikož jde (vzhledem k uvedené osobě) o apoziční vztah ( přístavek ).[4]
Tento čestný titul je v Česku „akademický“ v XXX smyslu,že je většinou udílen akademickou institucí (podrobné podmínky udělení mohou být upraveny vnitřním předpisem dané vysoké školy,např.pokynem rektora ),nejedná se však o akademický titul ve smyslu práva,resp.vysokoškolského zákona – ten čestný doktorát ani zkratku vůbec nezmiňuje; [5] obecná zkratka tohoto titulu se tak tvoří dle českého úzu – tradice,zvyklosti z minulosti.Doktorát je „čestný“,tedy neznačí doktorské vzdělání dotyčného,není v současnosti ani zmíněn zákonem (či jeho zkratka),nelze jej tedy např.zapsat od občanského průkazu atp.V jiných státech ( Německo,USA ) může být ustálená forma zápisu zkratky jiná.Např.prof.Dr.Dr.h.c.mult.XXXXXX XXXXXXXXXX XXXXXXXXX,ředitel Institutu pro německý jazyk v Mannheimu,nebo Staatsminister a.D.Dr.h.c.mult.Hans Zehetmair,předseda Rady pro německý pravopis.Na Slovensku se jedná o čestný akademický titul ve zkratce Dr.h.c <.>,který je kodifikován tamějším vysokoškolským zákonem.[6]
↑ Čestný doktorát pořídíte se slevou už od 990 korun.ceskatelevize.cz [online].2013-02-24 [cit.2016-12-12].Dostupné online. 
↑ Čestné doktoráty [online].Knihovna Václava Havla [cit.2016-04-08].Dostupné online. 
↑ Zkratky titulů a hodností [online].Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [cit.2016-04-07].Dostupné online. 
↑ Zákon č.111/1998 Sb <.>,o vysokých školách,ve znění pozdějších předpisů,[cit.2016-05-30].Dostupné online <.>
↑ Zákon č.131/2002 Sb <.>,o vysokých školách a o zmene a doplnení niektorých zákonov,[cit.2016-06-28].Dostupné online <.>

Inženýr – WikipedieZ Wikipedie,otevřené encyklopedie Skočit na: Navigace,Hledání
Inženýr (z  franc.ingénieur,původně z  lat.ingeniator,přechýlená podoba inženýrka) je akademický titul absolventa vysoké školy v  magisterském studijním programu v oblasti technických věd a technologií,ekonomie,zemědělství,lesnictví nebo vojenství.[1] V  České republice je tento titul udělován na vysokých školách technických,ekonomických,zemědělských a na technických směrech vysokých vojenských škol.Zkratka tohoto titulu je Ing.(dříve se užívala i zkratka ing.nebo inž.),v oblasti architektury se používá varianta,resp.akademický titul,inženýr architekt ve zkratce Ing.arch.(z lat.ingerum architectus),přičemž obě zkratky titulů se případně umísťují před jméno.Dosažený stupeň vzdělání dle ISCED je 7 (master's degree) <.>
Obecněji je inženýr označení – bez ohledu na vzdělání či titul – pro odborníka v oblasti nazývané inženýrství <.>
Udělování titulu „inženýr“ (resp.i titulu „inženýr architekt“) se v České republice řídí zákonem č.111/1998 Sb <.>,o vysokých školách,ve znění pozdějších předpisů.Získá ho absolvent 1–3letého studia,v případě navazujícího magisterského studia na bakalářský studijní program,nebo 4–6letého studia v případě magisterského studijního programu (samostatného,celistvého,tedy souvislého a nenavazujícího studia) na univerzitě,případně na jiné vysoké škole.Úspěšný absolvent,inženýr,může případně i dále studovat v  doktorském studijním programu (doktor – Ph.D.),tedy získat tzv.velký doktorát (8 v  ISCED ) <.>
Jako diplomant se někdy označuje student magisterského studijního programu,příp.student pracující na své diplomové (magisterské/inženýrské) práci.Magisterské studium se v tomto případě řádné ukončuje státní závěrečnou zkouškou (státnice),jejíž součástí je i obhajoba diplomové práce.[2]
Tituly této úrovně (inženýrské,resp.master's degree) se většinou ve světě v praxi běžně neužívají,vyjma profesních titulů (např.M.D.apod.),běžně tak většinou v praxi bývají užívány až tituly vyššího stupně (typicky Ph.D.); v některých zemích ( Česko,Slovensko ) však může být jejich formální užívání v praxi častější,přičemž jako formálně správné oslovování se zpravidla užívá pane inženýre / paní inženýrko.[3]
Obsah
V Československu byla v roce 1919 zřízena Vysoká škola obchodní (VŠO) jako fakulta Českého vysokého učení technického (ČVUT),[9] přičemž původní tříleté studium bylo následně při reorganizaci v roce 1929 prodlouženo na čtyřleté a studenti po jeho dokončení získávali titul (stavovské označení) „inženýr“,tak jako ostatní na ČVUT.Později,od roku 1934,byl též udělován doktorát – titul doktor věd obchodních (RCDr.).[10] [11] Rovněž byl vedle toho (v letech 1901 – 1953 ) udělován v rámci rigoróza titul doktor technických věd (RTDr.).[12] Dále se též v uváděných oblastech uděloval doktor montánních věd (Dr.mont.),[13] doktor zemědělství (Dr.agr.) [14] a další doktoráty <.>
Po převzetí moci komunisty byl následně roku 1950 přijat Nejedlého zákon o vysokých školách,který od roku 1953 zrušil tituly a stavovská označení pro nové absolventy a udíleny tak byly pouze profesní označení ( inženýr architekt,nebo např.promovaný lékař,promovaný právník,dřevařský inženýr,inženýr-zemědělský mechanisátor a desítky dalších).[15] Od roku 1966 byly tituly opět udělovány,a to včetně titulu inženýr (Ing.) či inženýr architekt (Ing.arch.),po ukončení studia státní závěrečnou zkouškou.Kromě toho tento zákon zpětně přiznal dřívějším absolventům technických,ekonomických či zemědělských vysokých škol příslušný titul.[16]
Po revoluci byl přijat nový vysokoškolský zákon a udílen byl „inženýr“,titul „inženýr architekt“ nikoliv.Boloňský proces pak sjednotil evropské vysokoškolské vzdělávání.Původně bylo v Česku studium,které vedlo k získání tohoto titulu oficiálně označováno jako „vysokoškolské studium“,bakalářský studijní program byl označován jako „(obsahově) ucelená část vysokoškolského studia“.Vyšší kvalifikaci (8 v ISCED,doctor's degree) primárně určenou pro vědeckou činnost je pak možno od roku 1998 dosáhnout dalším 3-4letým studiem v doktorském studijním programu ( doktor – Ph.D.),přičemž mezi lety 1990-1998 se jednalo o tzv.„postgraduální studium“ ( doktor – Dr.) a v předchozím období (od roku 1953) se pak jednalo o tzv.„vědeckou aspiranturu“ ( kandidát věd – CSc.).Dvoustupňový systém „dlouhého“ vysokoškolského studia a vědecké aspirantury se tak po revoluci i v Česku transformoval do třístupňového vysokoškolského systému standardního ve světě <.>
V určitých zemích zejména anglosaského světa,resp.v zemích bývalého Západního bloku,na rozdíl od ČR či zemí bývalého Východního bloku,se mohou v některých uváděných oblastech tohoto obvykle 4–6letého studia,udílet i různé varianty či ekvivalenty engineer – master ( magistr,master's degree,např.v oblasti ekonomie MA,příp.MSc apod.) <.>
V některých západních zemích se pojem inženýr používá pro označení středoškolského vzdělání technického směru ( Německo – pro VŠ vzdělání příslušného směru se používá t...

Čestný doktorát – WikipedieZ Wikipedie,otevřené encyklopedie Skočit na: Navigace,Hledání
Čestný doktor ( lat.doctor honoris causa,zkratka dr.h.c.uváděná za jménem a oddělena od něj čárkou) je čestný akademický titul,který je udělován bez studia a skládání zkoušek.Často jej uděluje akademická instituce (nejčastěji univerzita či jiná vysoká škola ),kterou příslušná osobnost nestudovala ani na ní jinak nepůsobila – nemá tedy spojitost s formálně dosaženým studiem,respektive vzděláním ( kvalifikací ).Udělením titulu čestného doktora se většinou oceňují významné zásluhy určité osobnosti v určitém oboru vědy či umění,zásluhy o mír,určitý stát,rozvoj vztahů mezi státy,zásluhy na poli ochrany lidských práv,zásluhy,kterými daná osobnost dosáhla i zahraničního ohlasu apod.Udělení titulu může být provedeno slavnostním akademickým obřadem – promocí,titul bývá často udělen při příležitosti návštěvy instituce danou osobností.Dnes se tedy de facto jedná o uznání,určité ocenění zásluh dané osobnosti určitou institucí <.>
Některé instituce čestné tituly (honoris causa) – čestné doktoráty (ale třeba i čestné profesury atp.) – dokonce prodávají,resp.udělují je za stanovený finanční příspěvek pro danou instituci,[1] např.různé církve ve světě apod.; [2] formálně jej může udělovat kdokoliv komukoliv <.>
Zkratka dr.h.c.mult.(z lat.doctor honoris causa multiplex) znamená,že dotyčný je držitelem více čestných doktorátů.Například bývalý československý a český prezident XXXXXX XXXXX obdržel XX čestných doktorátů.[X]
Obsah
Jediná v minulosti[ kdy? ] kodifikovaná forma zápisu zkratky tohoto titulu je dr.h.c.(tedy s malým d a s mezerami po dr.i h.),pokračuje-li věta dále,píše se za tímto titulem čárka,jelikož jde (vzhledem k uvedené osobě) o apoziční vztah ( přístavek ).[4]
Tento čestný titul je v Česku „akademický“ v XXX smyslu,že je většinou udílen akademickou institucí (podrobné podmínky udělení mohou být upraveny vnitřním předpisem dané vysoké školy,např.pokynem rektora ),nejedná se však o akademický titul ve smyslu práva,resp.vysokoškolského zákona – ten čestný doktorát ani zkratku vůbec nezmiňuje; [5] obecná zkratka tohoto titulu se tak tvoří dle českého úzu – tradice,zvyklosti z minulosti.Doktorát je „čestný“,tedy neznačí doktorské vzdělání dotyčného,není v současnosti ani zmíněn zákonem (či jeho zkratka),nelze jej tedy např.zapsat od občanského průkazu atp.V jiných státech ( Německo,USA ) může být ustálená forma zápisu zkratky jiná.Např.prof.Dr.Dr.h.c.mult.XXXXXX XXXXXXXXXX XXXXXXXXX,ředitel Institutu pro německý jazyk v Mannheimu,nebo Staatsminister a.D.Dr.h.c.mult.Hans Zehetmair,předseda Rady pro německý pravopis.Na Slovensku se jedná o čestný akademický titul ve zkratce Dr.h.c <.>,který je kodifikován tamějším vysokoškolským zákonem.[6]
↑ Čestný doktorát pořídíte se slevou už od 990 korun.ceskatelevize.cz [online].2013-02-24 [cit.2016-12-12].Dostupné online. 
↑ Čestné doktoráty [online].Knihovna Václava Havla [cit.2016-04-08].Dostupné online. 
↑ Zkratky titulů a hodností [online].Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [cit.2016-04-07].Dostupné online. 
↑ Zákon č.111/1998 Sb <.>,o vysokých školách,ve znění pozdějších předpisů,[cit.2016-05-30].Dostupné online <.>
↑ Zákon č.131/2002 Sb <.>,o vysokých školách a o zmene a doplnení niektorých zákonov,[cit.2016-06-28].Dostupné online <.>

Doktor věd – WikipedieDoktor věd ( lat.doctor scientiarum) označuje některou z vědeckých hodností,jejichž postavení se může lišit podle zemí,v nichž se udělují <.>
Obsah
Doktor věd (ve zkratce DrSc.umisťované za jménem a odděleno od něj čárkou) je bývalá česká vědecká hodnost vyššího stupně,kterou udělovaly jak vysoké školy,tak akademie věd ( akademici ji původně získávali automaticky [1] ).Nižším stupněm byla vědecká hodnost kandidát věd ( CSc.).Zavedena byla v Československu roku 1953 podle sovětského vzoru vládním nařízením č.60/1953 Sb <.>,[2] od roku 1964 byly parametry pro udělení podstatně zpřísněny.[3] Po roce 2001 bylo její udělování v ČR zastaveno.[4]
České právo (resp.vysokoškolský zákon) od té doby náhradu uvedené hodnosti bezprostředně neposkytuje.Neoficiální vědecký titul doktor věd (ve zkratce DSc.umisťované za jménem a odděleno od něj čárkou) však uděluje (pouze na základě čl.62 svých stanov ) od roku 2003 Akademie věd České republiky (AV ČR),podle které jde o nejvyšší současné odborné ocenění vědce.Tento vědecký titul je v Česku tedy akademický v XXX smyslu,že je udílen akademickou institucí,akademií,zmíněnou AV ČR,nejedná se nicméně o akademický titul ve smyslu vysokoškolského zákona – ten doktorát věd ani jeho zkratku DSc.nezmiňuje.[5] Do poloviny roku 2016 již bylo uděleno 137 těchto titulů.[6] AV ČR k tomuto uvádí,že tento vědecký titul „vyjadřuje zvláště vysokou vědeckou kvalifikaci prokázanou vytvořením závažných,vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost.O udělení vědeckého titulu rozhoduje Vědecká rada AV ČR.“ Jako základní (obecný) požadavek je nejprve nutné mít ukončený doktorský studijní program (tedy Ph.D.nebo jeho ekvivalent).Diplom pak vydává Akademie věd ČR v české verzi s anglickým překladem; anglická verze uvádí titul Research Professor jako ekvivalent českého titulu „DSc.“.[7]
Ve slovenském právu bylo udělování po vzniku samostatné Slovenské republiky novelizováno.Uplatňuje se v koordinaci Slovenské komise pro vědecké hodnosti při Ministerstvu školství,vědy,výzkumu a sportu SR a Slovenské akademie věd ve formě nejvyšší vědecké hodnosti.Na základě smluv o rozdělení Československa tak i udělení slovenské hodnosti DrSc.vstupuje do veřejného práva ČR <.>
Způsobilost uchazečů k nabytí DSc.se prokazuje v řízení k udělení vědeckého titulu,při kterém se posuzuje vědecká úroveň uchazeče,a to především na základě disertace a její obhajoby a dalších vědeckých nebo odborných prací.Toto řízení se zahajuje na základě žádosti uchazeče,podpořené alespoň dvěma písemnými stanovisky doktorů věd nebo profesorů českých,popř.zahraničních vysokých škol téhož nebo výjimečně příbuzného oboru k vědecké osobnosti uchazeče.V současnosti řízení k udělení titulu doktora věd výslovně uvádí ten fakt,že předkládaná disertace musí přinášet nové vědecké poznatky s mezinárodním ohlasem,přičemž disertací se v tomto případě rozumí publikovaná monografie nebo soubor uveřejněných vědeckých prací doplněný komentářem a shrnutím.[7]
↑ Nařízení vlády č.60/1953 Sb <.>,o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol,§ 6,[cit.2016-12-30].Dostupné online <.>
↑ Oznámení o udělení vědeckého titulu „doktor věd“ [online].Akademie věd České republiky [cit.2016-09-26].Dostupné online. 
↑ a b Směrnice Akademické rady AV ČR – Pravidla pro udělování vědeckého titulu „doktor věd“ v Akademii věd ČR [online].Akademie věd České republiky,2015-07-14 [cit.2016-09-18].Dostupné online. 

Inženýr – WikipedieZ Wikipedie,otevřené encyklopedie Skočit na: Navigace,Hledání
Inženýr (z  franc.ingénieur,původně z  lat.ingeniator,přechýlená podoba inženýrka) je akademický titul absolventa vysoké školy v  magisterském studijním programu v oblasti technických věd a technologií,ekonomie,zemědělství,lesnictví nebo vojenství.[1] V  České republice je tento titul udělován na vysokých školách technických,ekonomických,zemědělských a na technických směrech vysokých vojenských škol.Zkratka tohoto titulu je Ing.(dříve se užívala i zkratka ing.nebo inž.),v oblasti architektury se používá varianta,resp.akademický titul,inženýr architekt ve zkratce Ing.arch.(z lat.ingerum architectus),přičemž obě zkratky titulů se případně umísťují před jméno.Dosažený stupeň vzdělání dle ISCED je 7 (master's degree) <.>
Obecněji je inženýr označení – bez ohledu na vzdělání či titul – pro odborníka v oblasti nazývané inženýrství <.>
Udělování titulu „inženýr“ (resp.i titulu „inženýr architekt“) se v České republice řídí zákonem č.111/1998 Sb <.>,o vysokých školách,ve znění pozdějších předpisů.Získá ho absolvent 1–3letého studia,v případě navazujícího magisterského studia na bakalářský studijní program,nebo 4–6letého studia v případě magisterského studijního programu (samostatného,celistvého,tedy souvislého a nenavazujícího studia) na univerzitě,případně na jiné vysoké škole.Úspěšný absolvent,inženýr,může případně i dále studovat v  doktorském studijním programu (doktor – Ph.D.),tedy získat tzv.velký doktorát (8 v  ISCED ) <.>
Jako diplomant se někdy označuje student magisterského studijního programu,příp.student pracující na své diplomové (magisterské/inženýrské) práci.Magisterské studium se v tomto případě řádné ukončuje státní závěrečnou zkouškou (státnice),jejíž součástí je i obhajoba diplomové práce.[2]
Tituly této úrovně (inženýrské,resp.master's degree) se většinou ve světě v praxi běžně neužívají,vyjma profesních titulů (např.M.D.apod.),běžně tak většinou v praxi bývají užívány až tituly vyššího stupně (typicky Ph.D.); v některých zemích ( Česko,Slovensko ) však může být jejich formální užívání v praxi častější,přičemž jako formálně správné oslovování se zpravidla užívá pane inženýre / paní inženýrko.[3]
Obsah
V Československu byla v roce 1919 zřízena Vysoká škola obchodní (VŠO) jako fakulta Českého vysokého učení technického (ČVUT),[9] přičemž původní tříleté studium bylo následně při reorganizaci v roce 1929 prodlouženo na čtyřleté a studenti po jeho dokončení získávali titul (stavovské označení) „inženýr“,tak jako ostatní na ČVUT.Později,od roku 1934,byl též udělován doktorát – titul doktor věd obchodních (RCDr.).[10] [11] Rovněž byl vedle toho (v letech 1901 – 1953 ) udělován v rámci rigoróza titul doktor technických věd (RTDr.).[12] Dále se též v uváděných oblastech uděloval doktor montánních věd (Dr.mont.),[13] doktor zemědělství (Dr.agr.) [14] a další doktoráty <.>
Po převzetí moci komunisty byl následně roku 1950 přijat Nejedlého zákon o vysokých školách,který od roku 1953 zrušil tituly a stavovská označení pro nové absolventy a udíleny tak byly pouze profesní označení ( inženýr architekt,nebo např.promovaný lékař,promovaný právník,dřevařský inženýr,inženýr-zemědělský mechanisátor a desítky dalších).[15] Od roku 1966 byly tituly opět udělovány,a to včetně titulu inženýr (Ing.) či inženýr architekt (Ing.arch.),po ukončení studia státní závěrečnou zkouškou.Kromě toho tento zákon zpětně přiznal dřívějším absolventům technických,ekonomických či zemědělských vysokých škol příslušný titul.[16]
Po revoluci byl přijat nový vysokoškolský zákon a udílen byl „inženýr“,titul „inženýr architekt“ nikoliv.Boloňský proces pak sjednotil evropské vysokoškolské vzdělávání.Původně bylo v Česku studium,které vedlo k získání tohoto titulu oficiálně označováno jako „vysokoškolské studium“,bakalářský studijní program byl označován jako „(obsahově) ucelená část vysokoškolského studia“.Vyšší kvalifikaci (8 v ISCED,doctor's degree) primárně určenou pro vědeckou činnost je pak možno od roku 1998 dosáhnout dalším 3-4letým studiem v doktorském studijním programu ( doktor – Ph.D.),přičemž mezi lety 1990-1998 se jednalo o tzv.„postgraduální studium“ ( doktor – Dr.) a v předchozím období (od roku 1953) se pak jednalo o tzv.„vědeckou aspiranturu“ ( kandidát věd – CSc.).Dvoustupňový systém „dlouhého“ vysokoškolského studia a vědecké aspirantury se tak po revoluci i v Česku transformoval do třístupňového vysokoškolského systému standardního ve světě <.>
V určitých zemích zejména anglosaského světa,resp.v zemích bývalého Západního bloku,na rozdíl od ČR či zemí bývalého Východního bloku,se mohou v některých uváděných oblastech tohoto obvykle 4–6letého studia,udílet i různé varianty či ekvivalenty engineer – master ( magistr,master's degree,např.v oblasti ekonomie MA,příp.MSc apod.) <.>
V některých západních zemích se pojem inženýr používá pro označení středoškolského vzdělání technického směru ( Německo – pro VŠ vzdělání příslušného směru se používá t...

Profesor – WikipedieZ Wikipedie,otevřené encyklopedie Skočit na: Navigace,Hledání
Tento článek nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska.Pokuste se,prosíme,článek vylepšit a doplnit nebo k možnému zdokonalení přispět v diskusi.Tento článek je o vědecko-pedagogické hodnosti.O profesi učitele na vysoké škole pojednává článek Vysokoškolský učitel <.>
Profesor je nejvyšší vědecko-pedagogická (nebo umělecko-pedagogická) hodnost vysokoškolského pedagoga,tedy vyšší než docent.Slovo pochází původně z latinského profiteri,což přibližně znamená veřejně vyznávat (volně jej lze tedy přeložit jako veřejně vyznávající).Dle úzu se zpravidla užívá obecná zkratka prof.umístěná před jménem jako titul,obdobně jako se zkracuje např.doc <.>,přičemž se zkratka doporučuje psát,pokud jí nezačíná větný celek,s malým počátečním písmenem.[1] Ve světě této hodnosti zhruba odpovídá pozice professor,která však na rozdíl od Česka nemívá charakter doživotního označení,ale zpravidla je spjata s příslušným funkčním místem <.>
„Profesor“ se také někdy používá jako tradiční označení učitele na českých gymnáziích,příp.jiných středních školách.[2] V minulosti bylo rovněž používáno spojení „středoškolský profesor“ a „univerzitní profesor“ jakožto označení regulovaného povolání.Jako ( angl.) Research Professor jsou pak ekvivalentně označováni doktoři věd,což jsou primárně jen vědečtí,nikoliv i pedagogičtí pracovníci.[3]
Obsah
Návrh vědecké (umělecké) rady vysoké školy na jmenování profesorem pro daný obor se prezidentu republiky podává prostřednictvím ministra ( školství,vnitra,či obrany ),pokud kandidát úspěšně projde řízením ke jmenování profesorem.Ministr vrátí návrh na jmenování profesorem vědecké (umělecké) radě vysoké školy,pokud nebyl dodržen postup při řízení ke jmenování profesorem stanovený zákonem,přičemž vrácení návrhu musí být odůvodněno.Na jmenování profesorem se nevztahuje správní řád.[6] Návrh tak nejprve prochází určitou kontrolou ze strany ministerstva.Následně je o tomto zpravena Vláda České republiky.Vláda na svém jednání,kde ministr návrhy na jmenování předkládá,následně přijímá usnesení o XXX,zda předsedovi vlády doporučuje,či nedoporučuje,aby spolupodepsal rozhodnutí prezidenta republiky o jmenování.Jde přitom podle čl.63 odst.2–4 Ústavy o rozhodnutí prezidenta republiky,které ke své platnosti potřebuje spolupodpis (kontrasignaci) předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády a za které nese odpovědnost vláda.[7] [8] [9] Jmenovací dekret tak nese podpis prezidenta a předsedy vlády <.>
Jmenování profesorů se ze zákona uskutečňuje nejméně dvakrát za kalendářní rok (zpravidla na jaře a na podzim).(Například v roce 2015 proběhlo jmenování profesorů s účinností od 1.května 2015 v datu 12.června 2015,[10] druhý termín pak proběhl v datu 1.prosince 2015.[11] )
Již po jmenování prezidentem je následně možné profesora formálně oslovovat touto hodností,tedy užívat toto označení (nikoliv až po obsazení místa profesora),např.prof.MUDr.XXX XXXXX,Ph.D <.>,prof.Ing.XXX XXXXX,Ph.D <.>,prof.MgA.XXX XXXXX,prof.RNDr.XXX XXXXX,CSc <.>,prof.JUDr.XXX XXXXX,Dr.– pane profesore,ve všech případech <.>
Titulu „profesor“ („docent“) získanému v ČR se ze zákona za rovnocenný pokládá odpovídající titul získaný v SR v době od 1.ledna 1993 [12] do 28.března 2015,kdy vypršela platnost příslušné mezivládní dohody.[13]
Řízení,které předchází jmenování profesorem (řízení ke jmenování profesorem,jmenovací řízení) je upraveno v § 74 zákona o vysokých školách,ve znění pozdějších předpisů.Dle toho se profesorem může stát docent (výjimečně též profesor na renomované vysoké škole v zahraničí),který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru a který úspěšně projde řízením ke jmenování profesorem.Uchazeč,který řízením ke jmenování profesorem úspěšně projde,je tedy následně způsobilý zastávat pozici profesora na vysoké škole.V řízení ke jmenování profesorem se prokazuje pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče.[14] Jmenovací řízení se zahajuje na návrh uchazeče.Příslušný návrh musí být podpořen alespoň dvěma dalšími profesory stejného či příbuzného oboru (jejich stanovisky),případně návrhem děkana či rektora,a který posuzuje vědecká rada dané fakulty,resp.následně vědecká rada dané vysoké školy (u vysokých škol uměleckého směru umělecká rada ).Tato rada jmenuje pětičlennou hodnotící komisi,jejímiž členy mohou být jen profesoři,docenti nebo jiní významní představitelé daného nebo příbuzného oboru (např.doktoři věd ),která po projednání a tajném hlasování přednese svůj návrh,zda má být uchazeč jmenován či nikoli.[15] Zpravidla se zohledňují a posuzují: publikační činnost,pedagogická činnost,délka praxe,počty doktorandů a doktorů,výzkumná a vědecká činnost,její výsledky,příp.umělecká činnost,účasti na řešení grantů (typicky GA ČR / TA ČR ),zahraniční praxe,hostování,absolvované zahraniční či tuzemské stáže,účasti na projektech a další výsledky a činnosti.[16] Pokud je návrh pozitivní,uchazeč musí přednést přednáš...