Jdi na obsah Jdi na menu Menu Úvod Obec Úřední deska Dokumenty obecního úřadu Kontakty Zakázky z profilu zadavatele Fotoalbum Informace z jiných úřadů MS Hrádek Katusice Mapy Ostatní Historie obce Archiv SDH Sudoměř zal.1895 Rozpočtové opatření   Sudoměř Úvod Úřední deska Velikonoční svátky Velikonoční svátky Zelený čtvrtek Gründonnerstag (Zelený čtvrtek) byl dnem odpuštění,kdy bývali kající se hříšníci přijímáni zpět mezi věřící.Suché větve (představující hříšníky) církevního stromu se tak opět zazelenaly.Zelený se ale čtvrtku zřejmě říká omylem.A to zkomolením původního německého Greinen Donnerstag,což znamená „Lkavý čtvrtek“,na Grünner Donnerstag,tedy „Zelený čtvrtek“.Lidé v tento den vstávali velice časně,rodina se pomodlila a všichni se omyli rosou – rosa prý zabraňovala onemocnění šíje a dalším nemocím.Někde se tato tradice se dodržovala až na Velký pátek.Hospodyně vstávaly časně,aby zametly dům ještě před východem slunce.Smetí se odneslo na křižovatku cest,aby se v domě nedržely blechy.Někde se zvonilo paličkou o hmoždíř,aby stavení opustil hmyz a myši.Kdo snědl před východem slunce pečivo namazané medem,byl po XXXX XXX chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos.Dříve bývalo tradicí na Zelený čtvrtek jíst především zelené pokrmy jako zelí,špenát a hrách.Právě pokrmy připravené z těchto potravin měly člověku zaručit pevné zdraví po XXXX XXX.V tento den se hospodářům radilo zasít XXX a hrách,protože vše co bylo o Zelený čtvrtek zaseté,dobře prospívalo.Podle lidových pověr se nikdo neměl tento den s nikým hádat a XXX si XXX od nikoho nepůjčovat.Odměnou za to se mu prý vyhýbaly všechny hádky a naopak si k němu prý našly cestu peníze.Počínaje tímto dnem umlkají všechny zvony,aby se znovu rozezněly až na Bílou sobotu.Říká se,že „všechny zvony odlétají do Říma“.Podle jisté tradice,když zazní kostelní zvony naposledy,má si každý zacinkat s penězi,pak se ho budou držet XXXX XXX.Místo zvonů zaznívaly odevšad dřevěné klapačky a řehtačky.V poledne a večer se na určitém místě ve vsi shromažďovaly děti,hoši i děvčata.V čele zástupu šel chlapec,který měl řehtačku v podobě malého trakaře,tzv.„tragač“.Procházeli vesnicí a odříkávali:   My Jidáše honíme a dřevem mu zvoníme.Kdo ho viděl,ať nám poví o nevěrným Jidášovi.Ó Jidáši nevěrný,cos to učinil,že jsi XXXX XXXXXX židům prozradil? Za to musíš v pekle hořit,s čertem,ďáblem se tam mořit.Až Jidáše chytíme,do ohně ho hodíme.Když skončili,zvolali: "Cruciferum ďáblum" na znamení,že se již Jidáš smaží v pekle.Pekly se jidáše,obřadní pečivo z kynutého těsta,tvarované ve tvaru preclíků,bochánků,podkovy a provazu (místy i jako figurky zpodobňující ptáčky,lišku či postavy lidí).Pokud se jedly potřené medem,opět měly být pro zdraví.Večer po západu slunce se doporučovalo,aby každý majitel domu obešel své stavení a vykropil jeho nejbližší okolí svěcenou vodou,kterou bylo nutné mít v novém hrnku.Také se nesmělo kropit rukou,ale věchýtkem ze slámy.Uchránilo to stavení i jeho obyvatele před úklady záludných čarodějnic.Pranostiky pro dnešní den - Je-li Zelený čtvrtek bílý,tak je léto teplé.- Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej,na Velký pátek se zemí nehýbej! Velký pátek Tento den je připomínkou smrti Ježíše XXXXXX a proto je prožíván ve znamení smutku,ticha a rozjímání.Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne.Přibližně v tento čas se proto scházejí věřící k zvláštní bohoslužbě.Na Velký pátek byla výzdoba kostela chudá,bez květin a svící na oltáři.Písně se zpívaly bez doprovodu XXXXXX a zvony mlčely.Lidová tradice vypráví o údajném otevírání pokladů ve skalách.Poklad prý označovalo světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí (to prý kvete od tří do devíti hodin),popřípadě otvor ve skále,ze kterého vycházela záře.Podle pověsti se na Veliký pátek otevírá i památná hora Blaník.Na Veliký pátek běžel každý ještě před východem sluncem k potoku,aby se v něm umyl.To vše kvůli údajné ochraně před nemocemi.  Vítám Tě vodičko čistá,odkud jsi přišla? Já jsem přišla z XXXXXXX,viděla jsem XXXXXX XXXX,z hor,z řek a z kamení,obmyj se,hříšné stvoření! Hlas zvonů nahrazovaly řehtačky,různých tvarů a velikostí.Řehtačky oznamovaly poledne a ranní i večerní klekání.Chodilo se s velkým hlukem po vesnici,na mnoha místech děti s řehtačkami honily Jidáše – vybíral se zrzavý chlapec.Bílá sobota O Bílou sobotu se neslavila mše svatá a další svátosti,kromě pomazání nemocných a svátosti smíření.Před východem slunce bylo třeba vymést čistě stavení,aby se v něm nedržel hmyz.Metlo se novým koštětem,aby bylo stavení XXXX XXX čisté.Na Bydžovsku se časně ráno před východem slunce umývala děvčata rosou,aby byla pěkně bílá a bez pih.Hospodyně pekly mazanec a velikonočního beránka,muži a chlapci pletli pomlázky z vrbového proutí a děvčata zdobila vajíčka.Dopoledne se před kostelem světil oheň,vykřesávaný z křemene.V mnoha domácnostech se uhasínalo ohniště,z kterého vzala hospodyně polínko a to položila před kostelem na hraničku.Když kněz oheň posvětil,vzala si žhavé polínko a znova jím zažehla oheň ...