XXXXXXXXX XXXXX HERAIDICKÁ KANCELÁŘ <.>,DAlíPl-llN" ROUDNICE NAD LABEM XXXX
<br> URBANOV
<br> Návrhy znaku a vlajky
<br> Pečeť XXXXXXX z Březnice,prvního známého vlastníka Urbanova z roku XXXX (kresba August Sedláček)
<br> Erb Zachariáše z Hradce s vývodem ze 16 předků (kresba Stanislav Kasík)
<br> “\
<br> XXXXXXXXX XXXXX Heraldická kancelář „Dauphin“ Roudnice nad Labem XXXX
<br> Poznámky k návrhům obecního znaku a vlajky
<br> Znak cechu malířů štítů o TVORBĚ OBECNÍCH ZN AKÚ
<br> Z poznání historického vývoje městských a obecních znaků lze ze skladby užitých znakových figur a dalších souvislostí odvodit pohnutky,stanovit příčiny a inspirace jejich volby.Můžeme je rozdělit do několika skupin.Vyjmenuj eme jen některé <.>
<br> Mnoho obecních znaků je odvozeno od znaků vrchností.Ať od znaku krále u měst královských,či od znaku šlechtického majitele,biskupa nebo církevní instituce u měst poddanských.Při jejich tvorbě bylo snahou navrhovatelů odlišit nějakým způsobem znak obce od znaku vlastníka.Stávalo se tak různými způsoby,jakými bylo přijetí pouhé části znaku,umenšení znakových figur,změna tinktur znakového pole či znamení,nebo doplnění další figurou nebo znamem'm atp <.>
<br> Jinou skupinu tvoří znaky odvozené od přírodních podmínek.Například použitím figury kopce je charakterizováno prostředí,ve kterém obec leží.Vlnité břevno má obvykle souvislost s existencí vodního toku.Stejným způsobem vypovídá vyobrazení skály.Stromy mohou symbolizovat okolní lesy.Některá znamení ukazovala na převažující zaměstnání obyvatel.Proto se obj evují ve znacích motivy zemědělské,vinařské,Chmelařské,rybářské,hornické atd.Ve znacích se připomínaly i různé události <.>
<br> Jednu z nejcennějších skupin jsou znaky ukazující užitými symboly na jméno obce.Tak jak je například jabloň ve znaku Jablonce nad Nisou,rak ve znaku Rakovníka,sova ve znaku Sovínek,či měsíc - XXXX ve znaku Loun.Takovým znakům se říká „znaky mluvící“ <.>
<br> Současné tendence ve tvorbě obecních znaků se přidržují již osvědčených XXXXX a postupů.Přesto jsou některé figury pro obce bez statutu města nepoužitelné.Například hradby,jejichž fyzická existence byla vysoce ceněnou výsadou a pýchou každého města a zároveň jejich
<br> I—J
<br> nej případněj ším symbolem <.>
<br> Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky preferuje u obcí znaky jednodušší,které více odpovídají původním praktickým funkcím znaků a také významu uživatele.Podoba navrženého znaku musí bezpodmínečně být v souladu s pravidly,zásadami a uzancemi heraldiky.Nemá kolidovat se znaky již V České republice užívanými.Má být jednoznačným a nezaměnitelným symbolem konkrétní obce <.>
<br> V heraldice platí,že znak je posuzován nikoliv z pohledu pozorovatele,ale z pohledu nositele.Proto je v popisu používáno stranového určení „vlevo“ a „vpravo“ ve zdánlivém rozporu s pozorovaným vyobrazením,kde jsou například figury v polohách právě opačných <.>
<br> Z HISTORIE OBCE
<br> Následující řádky nemají ambici být vyčerpávajícím pojednáním o historii obce.Budou zmíněny především ty skutečnosti,které mohou být pro Výběr heraldických XXXXX do znaku obce inspirující <.>
<br> První zmínka o obci Urbanov v písemných historických pramenech je v Moravských zemských deskách brněnského soudu,v zápise zroku 1355.Zápis sděluje,že „Pan Štěpán zBřeznice („Stephanus de Brsynycz“) a XXXXX,syn kdysi pana Tluksy („Hynko filius quondam domini Tlukze“),prodali vsi Urbanov („Vrbanov“),Nevcehle („Nebczyhen“) a Ořechov („Vrsecl1av“),s lesy,loukami,rybníky,patronátním právem (ke kostelu V Urbanové) a vším příslušenstvím a svým úplným panstvím dědičným Bohunkovi z Volféřova („Bohunconi de Wolfherzowa“) v souladu se zemským právem splaceném“ (Chytil,XXXXX a kol.: Die Landtafel des Markgrafthumes Máhren (XXXX — 1466).Brůnner Cuda.Brůn 1856.Libri IV <.>,No.64,s.24,dále jen ZDB; tento zápis není doplněn dnem a měsícem provedení zápisu.Předchozí zápis č.63 byl učiněn 18.1.1355.Další zápis s celým datemje až ze 17.1.1356) <.>
<br> V roce 1376 se připomíná Herbort z Janovic jako majitel hospodářského XXXXX v Urbanové,který prodává Hanušovi z Ledec a jeho dědicům (ZDB,s.125) <.>
<br> Bohunek z Volféřova měl dceru Elišku,která se vdala za J eška Kadalice z Řečice.V roce 1385 byla vdovou (Pilnáček,Josef: Staromoravští rodové.2.vydání.Brno 1972.No 504,s.159; dále jen Pilnáček).Ta prodala Urbanov,Ořechov & vše co měla ve Volféřově (dnes Volfířov) svému bratrovi Oldřichovi z Volféřova (ZDE,5.160).XXXXXXX z Volféřova byl ženatý s Dobrou (připomínána XXXX,XXXX) a měl s ní syna Mareše,který se psal z Volféřova a z Brtnice.V roce 1390 dědil po otci Urbanov a Ořechov.Jeho první manželkou byla Dorota,dcera Ondry
<br> z Urbanova (přip.1409),druhou manželkou byla Uršula,dcera XXXX z Opatova a z Pelhřimova (přip.XXXX,XXXX).Marešův strýc Mareš z Volféřova a z Vydří prodal V roce 1420 Urbanov a Ořechov Janovi z Hradce (ZDE,5.329; Pilnáček,s.159) <.>
<br> \.JJ
<br> XXX z Hradce byl příslušníkem jednoho z nej starších,nej...

URBANOV Návrh znaku č.1
<br>.r?.<.>.fiat/M (if—GLO Ml.<,>
<br> URBAN OV Návrh znaku č.2
<br> URBANOV Návrh znaku č.2A
<br> URBANOV Návrh znaku č.2B
<br> URBAN OV Návrh znaku č.3
<br> URBANOV Návrh znaku č.4
<br> URBANOV Návrh znaku č.4A
<br> URBANOV Návrh znaku č.5
<br> URBANOV Návrh Vlajky č.1/1
<br> URBANOV Návrh Vlajky č.1/2
<br> URBANOV Návrh Vlajky č.2/1
<br> URBANOV Návrh vlajky č.2/2
<br> URBAN OV Návrh Vlajky č.2A/1
<br> URBAN OV Návrh Vlajky č.2A/2
<br> URBANOV Návrh Vlajky č.2B/1
<br> URBAN OV Návrh Vlajky č.2B/2
<br> URBANOV Návrh Vlajky č.3/1
<br> URBAN OV Návrh vlajky č.3/2
<br> URBANOV Návrh Vlajky č.3/3
<br> URBANOV Návrh Vlajky č.4/1
<br> URBANOV Návrh Vlajky č.4/2
<br> URBANOV Návrh Vlajky č.4A/1
<br> URBAN OV Návrh Vlajky č.4A/2
<br> URBANOV Návrh Vlajky č.5/1
<br> URBANOV Návrh vlajky č.5/2
<br> URBANOV “:"qu _,Návrh vlajky č.5/3 „( Www Lá'fi'ič/